Čaj pro Ostravu: Byliny, které projdou rukama od sklizně až po šálek

Jak vzniká bylinný čaj věnovaný Ostravě? Vypravili jsme se na Morávku za Silvií Stachovou, která stojí za značkou Mamma Tea. Povídali jsme si o pěstování a sběru bylin, začátcích jejího podnikání i o tom, proč je pro ni tak důležité vědět, odkud každá bylina pochází. A samozřejmě také o tom, čím je specifický právě Čaj pro Ostravu.

Začněme rovnou Čajem pro Ostravu. Co v něm najdeme?

Čaj pro Ostravu je tvořen ze směsi meduňky, máty a kopřivy jako hlavních bylin. Na dochucení je tam ovoce, konkrétně jablíčka, rozinky, sušené pomeranče a citrony. A zajímavou vůni mu dodává badyán.

Od prvních záhonů k Mamma Tea

Jak jste se vůbec k pěstování dostala? Má vaše podnikání nějakou historii?

Firma vznikla formálně už v roce 2014 a v září 2015 jsem šla na trh s prvními výrobky po první pěstební sezoně.

Tehdy jsem to měla jako jediné zaměstnání a jediný zdroj příjmů a měla jsem ještě pronajaté pozemky a prostory. Dnes se snažím zmenšit celkovou plochu pěstování a závislost na dalších lidech.

Od covidu, kdy jsem byla nucena podnikání ne úplně přerušit, ale nedařilo se, jsem si musela najít jinou práci. Takže od té doby kombinuji tohle podnikání s prací, kde jsem se rozhodla zůstat.

A jak vznikl název Mamma Tea?

Byly to vlastně čaje od maminky. Dcera byla tehdy ještě malá a pomáhala mi při začátku podnikání. Zkoumala jsem, jaké jsou možnosti, autorská práva a tak, a nakonec jsem se rozhodla pro tento název.

„Celá koncepce firmy je postavená na tom, že bylinná surovina je výhradně moje.“

Co si nevypěstuje, to si nasbírá

Něco tedy pěstujete, ale zároveň chodíte i na sběr. Je to tak?

Ano. Celá koncepce firmy je postavená na tom, že bylinná surovina je výhradně moje a kupuji akorát některé ovoce.

Byliny si buď sama pěstuji tady na našich pozemcích, anebo některé sbírám ve volnosti. Třeba právě kopřivy, ostružinové a malinové listy, borůvky, lipový květ, kontryhel a další, které nemá význam pěstovat.

A co tady na pozemcích pěstujete?

To hlavní, co tvoří základ čajových směsí, jsou meduňka a dobromysl. To jsou největší množství. A potom se doplňují květovými bylinami, třeba diviznovým květem, chrpou, měsíčkem, majoránkou nebo mateřídouškou.

A ještě hlavně máta. Na tu jsem málem zapomněla.

Máta je pro vás důležitá?

Mátu neustále rozšiřuji, protože čaj, ve kterém je obsažena, je úplně nejoblíbenější. Nerada bych, aby mi někdy došla a neměla bych ji pro své stálé zákazníky.

Takže se snažím v předstihu rozšiřovat a obnovovat záhony máty.

Ty byliny po pozemcích vlastně migrují, nejsou celou dobu na jednom místě. Je potřeba myslet na to, že každá bylina má svoji omezenou životnost, a v předstihu se snažím zakládat nové plochy.

Čím je ostravský čaj ostravský?

Čím je tedy specifický právě Čaj pro Ostravu?

Specifický je tím, co vlastně nikdo nemá, a to je badyán, který zamíchávám do nakrájených švestek, aby se hezky rozprostřel v celé směsi.

A je laděný díky modré chrpě do modré barvy, aby to korespondovalo s barvou etikety a s barvami Ostravy.

Ostrava uvnitř i na obalu

Čaj pro Ostravu tak neodkazuje na město pouze svým názvem. Modrá chrpa propojuje samotnou směs s barvami Ostravy a obal doplňuje grafický design s motivy ostravských atraktivit.

Směs je bez přidaných aromat, barviv, cukru a konzervačních látek. Nenajdete v ní ani ibišek. Chuť a vůni vytvářejí samotné byliny, ovoce a výrazný badyán.

A která bylina vede u samotné pěstitelky?

Jaká je vaše nejoblíbenější bylinka?

Já mám nejradši, jak voní lipový květ. Když se sbírá nebo se dá na síta, je to úplně úžasná vůně. Nebo malinové listí.

Ale záleží. Něco je hodně pracné a něco se dělá jednodušeji. Nemůžu říct úplně, že bych měla jednoho vyloženě favorita.

Vlastní know-how, které se nedá vyčíst z knihy

Je něco specifického na samotném pěstování, sušení a zpracování bylin?

Člověk si musí vytvořit vlastní know-how, které se nedá nikde vyčíst nebo vás to nikdo nenaučí. Protože zpracovávat bylinu pro vlastní domácí potřebu a dělat to ve velkém tak, abyste toho měli dost a uživilo vás to, jsou úplně odlišné věci.

Je potřeba si najít recept na každou bylinu – jestli ji pěstovat, jak ji pěstovat, jak ji sklízet.

Hlavně to sušení a zpracování může být takové, že si to třeba celé zničíte tím, že bylinu pořežete v nevhodnou dobu nebo ji znehodnotíte nevhodným sušením či skladováním.

Takže je potřeba se neustále něco učit, vylepšovat a přemýšlet nad tím. Každý rok se sice něco stále opakuje, ale v podstatě jsou věci, které jsou nové.

Snažím se je dělat jinak, lépe a myslet i na sebe. Mít méně práce a zbytečně si nepřidělávat práci, která není potřeba.

„Když čaj zalijete vodou, lístky se rozvinou a můžete si je fakt prohlédnout.“

Kvalita, kterou můžete vidět

Co byste ještě chtěla, aby lidé o vašich čajích věděli?

Možná bych se ještě zmínila o kvalitě. To, na čem si zakládám celou dobu, co firmu mám, je spojené s tím, že bylinná surovina je moje vlastní, že ji nikde nevykupuji.

Je to kvalita, kterou je zákazník schopný si prohlédnout. Protože běžně, když kupujete bylinné čaje, tak jsou rozemleté, ať už v sáčcích, nebo i sypané.

A to je obrovský rozdíl, protože tam si nemáte jak ověřit, jestli byly lístky zelené, jestli byly poškozené, nebo nebyly.

Kdežto když si člověk vezme tohle a zalije to vodou, lístky se rozvinou a můžete si je fakt prohlédnout.

Předpokládám, že je ale takový způsob výroby pracnější?

Tam je obrovský rozdíl v pracnosti.

Bylo by pro mě mnohem jednodušší tu bylinu někde koupit sušenou ve velkém, pak si ji pomlít a namíchat. Vlastně by mě nic neomezovalo a neměla bych takový stres z toho, že jsou různí škůdci, choroby nebo že by vám něco mohlo vypadnout.

Člověk musí být pojištěný, mít takovou analýzu rizik v hlavě nebo někde na papíře. Co se může stát, jaký může být ten úzký článek nebo úzké místo.

Přesto tedy chcete zůstat u vlastních bylin?

Ta vlastní surovina by měla být ta největší přednost. A chtěla bych, aby se to vědělo, protože málokdo nad tím přemýšlí. Málokdo si podle toho výrobek vybírá.

Přitom tohle by mělo být úplně nejvíc – že vidíte tady, jak to vzniká, že to fakt není nikde koupené.

A je poznat, že to není koupené, protože je to vidět. Kdybych byliny koupila, koupíte je fakt suché. A když je melete úplně suché, tak se vám rozemelou na padrť.

Neměla bych jinou možnost než to mít jako všichni ostatní. A to já nechci.

Nechci tím říct, že všichni, kdo to mají rozemleté, to musí být a priori špatně. Ale tohle je podle mě krok někde výš.

 Od beskydské byliny k ostravskému šálku

Když jsme se Silvií Stachovou začali mluvit o Čaji pro Ostravu, začínali jsme u meduňky, máty, ovoce, modré chrpy a badyánu. Po chvíli je ale jasné, že nejzajímavější ingredience se do seznamu složení napsat nedá.

Je jí kontrola nad tím, co se s bylinou děje od okamžiku, kdy roste na záhonu nebo ve volné přírodě, až do chvíle, kdy se objeví v čajové směsi.

Možná právě proto stojí za to se před zalitím Čaje pro Ostravu podívat i dovnitř sáčku. Jednotlivé listy, květy a kousky ovoce jsou v něm stále rozeznatelné.

A po zalití?

Jak říká sama Silvie: „Lístky se rozvinou a můžete si je fakt prohlédnout.“

Čaj pro Ostravu

🌿 Byliny: meduňka, máta, maliníkový list, kopřiva a chrpa
🍎 Ovoce: jablka, rozinky, švestky, pomeranč a citron
⭐ Charakteristická vůně: badyán
💙 Ostravský detail: modrá chrpa odkazující na barvy města
☕ Příprava: 1 polévkovou lžíci směsi zalijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut louhovat

→ Čaj pro Ostravu najdete na e-shopu OSTRAVAINFO!!! v kolekci Chutě Ostravy.